Menu

AUTOŘI

Pavao Pavličić (1946)

Chorvatský spisovatel, akademik, odborník na barokní písemnictví, chorvatskou lyriku a literární genologii, scenárista, překladatel. Napsal padesát románů, devatenáct vědec- kých monografií, deset filmových scénářů, sedm povídkových sbírek, několik knih esejů, fejetonů, lyrické a memoárové prózy. Žije v Záhřebu.

HÉCTOR TIZÓN (1929-2012)

Advokát a diplomat, na sklonku života soudce ve své rodné provincii. Jeho dílo bylo přeloženo do hlavních světových jazyků. Mezi jinými držitel ocenění Konex, Národní akademie písemnictví a Hlavní ceny 2000 Národního fondu umění.

EDUARDO BERTI (1964)

Je jedním z nejoceňovanějších současných argentinských spisovatelů. Hned za svou prvotinu, sbírku povídek Los pájaros/Ptáci (1994) obdržel cenu Premio-Beca.

MARIO BENEDETTI (1920-2009)

Jeho dílo zahrnuje poesii, povídky, romány, divadelní hry, polemické eseje, novinové články i literární kritiku. Dočkalo se desítky televizních a filmových adaptací. Argentinský snímek La Tregua (Příměří) byl roku 1975 nominován na Oscara.

ZORAN ĆIRIĆ (1962)

Srbský spisovatel, jedna z nejmarkantnějších osobností současné srbské prózy. Proti pseudohistorickým a fantastickým námětům postmoderny staví energická, živelná, umělecky přesvědčivá vyprávění o aktuálním životě, kde prokazuje schopnosti výtečného pozorovatele s citem pro pointy.

JUAN JOSÉ SAER (1937-2005)

Je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších španělsky píšících autorů. Jeho rozsáhlé prozaické dílo čítá šest povídkových souborů

CARLOS MARÍA DOMÍNGUEZ (1955)

Argentinský prozaik a novinář. Od roku 1989 žije v Montevideu. Je autorem asi dvou desítek knih, z nichž stojí za zmínku především biografie o Juanu Carlosi Onettim pod názvem Tvorba noci (1993).

GÉZA CSÁTH (1887-1919)

Kontroverzní klasik maďarské moderny přeložený do všech světových jazyků. Spisovatel, dramatik, hudební kritik (mj. první propagátor díla Bély Bartóka), morfinista, manželkovrah.

JULIE OTXOA (1953)

Baskická básnířka a spisovatelka, jejíž tvorba rovněž zahrnuje vizuální poesii a výtvarné umění vůbec. Poesie této autorky je od prvopočátků spjata s obranou svobodné lidské bytosti utvářející se v harmonii s přírodou, a s obžalobou násilné, barbarské a materialistické společnosti.

BUNJEVCI

Chorvatská etnografická skupina obývající oblast na pomezí Srbska a Maďarska, kam se její příslušníci přistěhovali v 17. století z Dalmácie a z podhůří Velebitu. Bunjevacká lidová próza je díky nebyčejně rozmanité fantazii a nadstandardní délce příběhů fenoménem jihoslovanského slovesného folkloru.

CHRISSIE KEIGHERY-PERRY (1964)

Uznávaná australská spisovatelka z Melbourne. Doposud napsala třicet dva knih zejména pro děti a mládež. Její romány byly vydány v deseti zemích světa.

GORAN TRIBUSON (1948)

Chorvatský spisovatel, profesor scenáristiky, člen Chorvatské akademie věd a umění, uznávaný postmodernista i král chorvatské detektivky. Napsal dvacet románů, šest povídkových sbírek, několik scénářů a autobiografických próz.

JANKO POLIĆ KAMOV (1886-1910)

Básník, dramatik a prozaik, bohém, tulák a kosmopolita, předchůdce existencialismu. Kamovovy nejmarkantnější prózy (povídka Svoboda a román Vyschlá kaluž) zůstávaly dlouhá desetiletí nevydány kvůli obavám nakladatelů, že by pobouřily veřejnost.

IVAN KOZARAC (1885-1910)

Chorvatský básník a spisovatel bytostně spjatý s přírodou, tradicemi a temperamentem rodného kraje východní Slavonie. Jeho stěžejní román Gjuka Begović se i v dnešním Chorvatsku čte jako živá klasika.

VJENCESLAV NOVAK (1859-1905)

Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů chorvatské literatury, autor sedmi románu a řady antologických povídek, učitel a teoretik hudby, po otci Čech.