Reprezentativní díla zahraniční beletrie

Nakladatelství Runa, založené v Praze v roce 2012 – od roku 2020 sídlící v Ústí nad Labem – dvěma filology a jedním vizuálním umělcem, přáteli a zároveň i nadšenci a milovníky kvalitní literatury tří geografických prostorů: Pyrenejského a Balkánského poloostrova a Latinské Ameriky. Zejména z tohoto důvodu se nakladatelství zaměřuje převážně na hispánské a jihoslovanské literatury, přičemž propaguje autory v českém prostředí méně známé nebo opomíjené. Smyslem kulturního projektu nakladatelství je zpřístupňovat klasická i současná díla z oblasti prózy, poezie i folklóru, která nejsou pouhým čtivem, ale skutečnou, nadčasovou literaturou.

Autor snímku Sebastian del Val

Runy dovedou ukázat člověku správnou cestu. Pomáhají také dosáhnout vysněného cíle a poznat sebe sama. Jsou univerzálním nástrojem, s jehož pomocí je možné odhalit tajemství budoucnosti, minulosti i přítomnosti, získat odpovědi na důležité otázky i vytvořit ochranný talisman.

Aby získaly kouzelné vlastnosti, malují nebo ryjí se runové znaky na kosti, kameny nebo dřevěné destičky, aby se daly nosit stále při sobě na krku, zápěstí nebo v malém pytlíčku. Runy se také nanášejí přímo na tělo a především na papír zanechávajíce hlubokou stopu v duši…


Připravujeme

Vzpomínky v plamenech

Socorro Venegas

Představme si holčičku, která se musí vydat na ulici, aby přivedla domů otce, jenž se nepokrytě napájí kořalkou. Taky si představme matku, která se s blížícím se porodem čím dál víc hrouží do sebe sama a bezprostředně po něm nezažívá nic než prázdnotu. Nakonec si představme ženu, která se hroutí vydaná napospas vzpomínkám na lásku, jež se už nikdy více nevrátí zpět. Socorro Venegas je hlas jímavý, mocný a nádherný, precizní. Tato kniha působí jako neustálá kontrakce vhánějící čtenáře do víru rozvráceného dětství, jehož protagonisty jsou děti nemocné a slepé, děti opuštěné, děti, jež dětmi nejsou, do zmítání se uprostřed mateřství popíraného již od samotného početí, mateřství, jež mateřstvím není. Povídky se stávají cestou uvnitř paměti, ztracené a vzdálené tomu, po čem jsme kdysi nejvíce toužili. Kniha srdcervoucí, nekonečná, jež k nám promlouvá o hudbě samoty, o úsměvu trýzněného dětství a o úprku matky prchající za jakékoli noci pryč od své ratolesti.

Ruský tanečník z Monte Carla

Abilio Estévez

Po životě stráveném jen na Kubě, pohroužen do vědeckého bádání o básníku Josém Martím, přilétá Constantino Augusto de Moreas na pozvání španělské univerzity do Madridu. Zničehonic se rozhodne, že se konference, která se má konat v Zaragoze, nezúčastní, a nasedne do vlaku mířícího do Barcelony. K zájmu poznat život ve své zbožňované Evropě Constantino připojuje své úsilí obdařit jistým smyslem svůj uvadající život, a získat zpět staré naděje, staré lásky, jež zůstaly pohřbené pod příkrovem času a ostýchavosti. Ubytuje se v penzionu ve čtvrti Raval, spřátelí se s majitelkou a pomalu zjišťuje, že skutečnost je drsnější, než jak se původně domníval. Daleko od Havany a toho, co bylo jeho světem, v jeho vzpomínkách opakovaně vyvstává jen jeden fantasmagorický obraz: bývalý parťák na sklizni cukrové třtiny, baletní tanečník, který mu v mládí slíbil, že bude účinkovat ve slavném souboru Ruský balet v Monte Carlu. Je cesta úprkem, poslední šancí, kterou si chce protagonista dát, nevyjasněné zúčtování s minulostí, nebo smíření se s koncem?