Jak tajemná kniha, zaslaná z Uruguaye a pokrytá vrstvou cementu, souvisí s náhlou smrtí profesorky Cambridgeské univerzity? Jaké znamení a jaké poselství se skrývá ve verších Emily Dickinsonové a v románu Hranice stínu od Josepha Conrada? Argentinský profesor žijící v Anglii se vydává do uruguayského Montevidea, aby tuto záhadu rozluštil. Zde se ponoří do světa obydleného tajuplnými knihovnami, jejichž správcem a vlastníkem je přízrak muže, kterého knihy přivedly k šílenství.
přeložil Jan Machej, brožovaná, 108 stran, 12,5 × 19 cm, 2016
Recenze z médií
iLiteratura, Markéta Šimková
Ukázka z médií
…
Ukázka
Na jaře roku 1998 si Bluma Lennonová v jednom knihkupectví v Soho koupila staré vydání Básní Emily Dickinsonové, a když na prvním nároží dospěla ke druhé básni, přejelo ji auto. Knihy mění osud lidí. Z některých z nich se po přečtení Sandokana stali profesoři literatury na dalekých univerzitách. Siddhártha dokázal obrátit desítky tisíc mladých lidí na buddhismus, Hemingway z nich udělal sportovce, Dumas převrátil naruby život velké spoustě žen, a některé, a nebylo jich málo, dokonce zachránily před sebevraždou kulinářské příručky. Bluma se stala jejich obětí. Nikoli však jedinou. Leonard Wood, starý profesor klasické filologie, ochrnul na půl těla, když se mu v knihovně zřítilo z regálu na hlavu pět svazků encyklopedie Britannica. Můj přítel Richard si zlomil nohu pádem ze žebříku, když se v poličce své knihovny pokoušel umístit na správné místo Faulknerův román Absolone, Absolone! Jiný přítel z Buenos Aires ve sklepení národního archivu onemocněl tuberkulózou a jednou navečer jsem byl v Chile svědkem toho, jak čísi pes v záchvatu vzteku sežral Bratry Karamazovy a na místě zdechl. Pokaždé když mě babička přistihla, jak si v posteli čtu, domlouvala mi: „Přestaň s tím, cožpak nevíš, jak jsou knihy nebezpečné?“ Mnoho let jsem si myslel, že se mýlí, ale čas dal mojí německé babičce nakonec přeci jen za pravdu.